Smazat příspěvek

Vtip opilého sklenáře. Kdysi jsem podobně vyráběl žárovky s mouchami. Přiznávám, bylo to nehumální. Po příchodu do zaměstnání šéf rozsvítil, uviděl záblesk, a byla tma. Pronesl několik neslušných slov, a přivolal údržbáře. Chlap s apatickým pohledem vylezl na žebřík, a žárovku vyměnil. Za dvacet minut se ozval výkřik: ta moucha v tý žárovce se hnula ! ! ! Všichni jsem mysleli, že měl doma manželskou hádku, a vypil ráno svůj příděl servisního lihu. Okolo žárovky se shromáždilo kolegium vědců v bílých pláštích. V deset hodin ráno vzal vrchní šéf kladivo, zabalil žárovku do novin, a rozbil ji. Když noviny rozbalil, moucha odlétla. Seděl jsem u stolu zády, a opravovoal desku do počítače. najednou jsem na zádech ucítil pohled. Otočil jsem se, a zíral do jeho očí. Díval se na mně upřeně jako lékař na beznadějného pacienta. Pomalu jsem vstal, a s apatickým výrazem vyšel z laborky na chodbu. Málem jsem si přitom stříknul do trenek...