Se stříbrem a zlatem, a jejich migrací za určitých předem naprosto nedefinovaných podmínek měly průsery již třeba české, německé nebo ruské počítače v šedesátých a sedumdesátých letech minulého století. Takový prach zcela speciálního složení dovedl v létě udělat zvláště při vyšších teplotách na plošňácích divy. Stříbrné krystaly rostly rychlostí milimetry denně, a hromadně likvidovaly mnohonásobnými zkraty tehdy nejmodernější a ještě nevyzkoušené osmivrstvé desky. Bylo to vidět nejen pod mikroskopem, ale i pouhým okem. Tehdy byla ovšem hustota integrace směšná proti dnešním deskám. Přesto z toho bylo mnoho llidí naprosto zoufalých. Jedna z absurdních metod byla, vydrhnout napadenou desku hadříkem namočeným v jemném kysličníku železitém. Koroze pak znenadání zcela ustala. Nikdo nevěděl proč, ale chodilo to.