• Hlavní diskuze. Tato kategorie slouží jako hlavní diskuzní fórum a návštěvní kniha k webu danyk.cz
• Umí BBCode tagy:
[b]tučně[/b],
[i]kurzíva[/i],
[s]škrtnuté[/s],
[code]kód[/code]
a označování odkazů.
• Všechny kategorie kromě Písečku jsou jen pro schválené uživatele.
Pozor - za spam nebo nevhodné zprávy Vám bude zrušen účet.
musim se pochlubit mym těměř hotovym zesilovačem http://stepantt.rajce.idnes.cz/zesilovac s tda7293 nejsem příznivcem lamp a na tranzistory si něvěřim je to můj teprv 2 zesilovač tim prvnim se ani chlubit nebudu ale tohle myslim že vypadá na lamu jako já relativně dobře rád si vyslechnu návrhy a připomínky (berte trošku ten krám s rezervou)
Nebo to jde i 10x levnější variantou jako já (levnější ale ovšem na ukor vzhledu), použít chladiče z AUJe a oplechování ze starého plechu odmontovaného ze starých dveří. Fantazii se meze nekladou chce to jen hledat okolo sebe vhodný materiál, viděl jsem i kombinace hlinikových chladičů jako bočnice a misto oplechování dřevo namořene a nalakovane a vypadalo to taky pěkně. http://www.teslatron.pjweb.cz/pictures/images/Andrl%C3%... http://www.teslatron.pjweb.cz/pictures/images/Andrl%C3%...
myšlenka je dobrá, ale za to provedení bych se styděl, pokus si chceš vyrobit něco hezkýho tak se nesmíš spolehat na nějakou krabici nebo šasi co najdeš nebo někdo předtim použil na něco jinýho...
Rád bych to pak porovnal s mým zesilovačem s
LM4780, abych věděl, jak se tyto šváby od sebe liší, a když nic nepoznám, tak příště půjdu taky do TDA, protože LMka jsou drahý.
děkuji všem za zhodnocení uznávám že krabice není ideální a co jsem viděl na těch fotkách tak s hliníkem by nemuselo být těžké pracovat ale další zesilovač zatím neplánuju tak to nechám v týhle krabici jenom jí ještě přestříkám je dost odřená ty chladiče na boku se zdaj jako skvělej nápad
to mi připomíná že mi tu leží lcd kterýmu jen blikne podsvícení ale zdroj má adaptér a dělá to i po připojení na zdroj od pc ale kde je závada to netušim
To já jsem si vzpomněl jak jsem nedávno opravoval PC zdroj Fortron Blue Storm II 400W. Kondenzátory na sekundární straně byly značky CapXon a všechny byly nafouklé. Pár jsem jich vypájel a na 1000uF/16V jsem naměřil 6,5uF. A to jsem si myslel že značka Fortron těmahle šitama netrpí asi je to dneska úplně všude.
Jo fortron, bejvavalo bejvavalo...
Tak pred 10 lety, mam od nich stary 300W zdroj a chodi dodnes, pak sem koupil novejsi 350W a ten uz byl viditelne ojebanejsi a taky se v nem nafoukly kondy. Tak porad je to lepsi jak Eurocase, ale mozna by bylo lepsi trochu priplatit za naky levnejsi seasonic (i kdyz co vim, tak tam uz nippony nedavaji, ale snad porad neco lepsiho jak capxon...)
Ze zdrojů Eurocase je asi nejlepší ta krabička a taky nejkvalitnější . Já jsem si právě ten zdroj Fortron koupil od jednoho chcáka za 150,- Kč. Říkal že je nový, skoro nebyl použitý ( stav tomu napovídal - opravdu byl netknutý ) no a tak jsem ho používal jako laboratorní zdroj. Jednou jsem ho zapojil do obvodu s ZVS driverem proud byl asi 12A, na zdroji bylo max. 15A takže normálně běžel. Ale najednou se ozvala rána jako hovado a byla tma Když jsem ho rozebral tak jsem viděl ty kondíky. Na 12V větvi byl jeden 2200uF/16V a naměřená kapacita byla 13,7uF. To však nebyl hlavní důvod, pod pomocným zdrojem 5Vsb se mi dostal asi nějaký bordel a zkratovalo to nožičky integráče který řídil pomodný zdroj. Integráč se sice nevypařil ale asi fungovat nebude . Zato zeristor napájecí pomocný zdroj jsem už nikdy neviděl, zbyl po něm jen černý flek. Toť moje zkušenosti s Fortronem Blue Storm II 400W. Snad to ještě opravím, zatím se mi to válí na stole. Kondy jsem vyměnil a teď musím najít hodnotu toho rezistoru.
Někdy se podstatně prodlouží životnost PC zdroje když se z něj při mnotáži sundá bedna, a namontuje se bez ní jen s plechovým spodkem. Ventilátor se ovšem musí nějak rafinovaně fixovat u toho.
Je kouzelné jak vždycky elyty v monitorových zdrojích jsou umístěné těsně vedle chladičů. Tak aspoň se výrobci vyřádí na kondech a nevymýšlejí další kurvítka :-D
Jinak normální počítačové skříně jsou z hlediska termodesignu pěkná prasárna, je nemožné při tomhle uspořádání z toho udělat jeden vzduchový tunel. Až budu stavět PC tak si koupím 90° PCI-E redukci a upravím pro to nějakou starší rackovou bednu. U těch serverů je aspoň vidět, že to navrhovali lidi s mozkem: http://40.76.my/Malaysia/ibm-x3550-1u-rack-server-2-uni...
Dal jsem odkaz na fotku jenom pro ilustraci jak jsou dělané servery oproti normálním PC bednám- celá skříň je jeden vzduchový tunel a ohřátý vzduch se nikde nemůže vracet zpátky. Asi je to IBM, ale ono je to všechno stejné. Nevím jak to myslíš se zárukou, napsal jsem, že až budu stavět další PC tak si seženu bednu z vraku nějakého serveru a nacpu to do ní. Záruka je samozřejmě na jednotlivé komponenty. Tady jediný problém vidím se zdrojem pro který by se musela udělat jiná krabice (větrací otvory na protějších stranách), případně ho tam hodit na distanční sloupky bez krabice jak radil A/B.
Tou 90deg koleno na PCIE myslis na grafiku? jak pak vytahnes konektor a nejspis bude zavazet o soucasky na desce...
Jinak ja sem se uz kdysi divil, proc vsechny PCI, AGP, PCI karty sou delany pri poloze v toweru soucaskama dolu aby teplo nemohlo stoupat vzhuru, u ISA to bylo este spravne... Nekeri vyrobci VGA to resi tim, ze chladic prehodi na zada karty a prevedou teplo heatpipama...
Též nechápu, proč je to otočené dolů. To převedení heatpipe trubkama na druhou stranu dělají u "pasivně" chlazených grafik, které potom ofukuje horký vzduch od CPU.
Jedna možnost tam dát koleno s delší deskou, to by grafiku zvedlo a dala by se vystrčit směrem od MB. Strana spojů grafiky by byla co možná nejblíž k vrchnímu deklu bedny. Průvan by musel být po směru edge konektorů, jinak bude koleno zavazet.
Druhá možnost je větší motherboard, kratší koleno a grafiku nasprosto položit na ostatní konektory směrem k CPU. Potom bude jedno jak se to celé umístí do bedny. Chladič grafiky by se každopádně musel udělat jiný- třeba Cu pásovina a do ní zapájet žebra z Cu plechu.
Jinak PCI-E by co já vím neměla být závislá na délce drátů, akorát je třeba aby to koleno dodržovalo impedanci, což by se u nějakých čínských shitů nemuselo vždy podařit. Kdyžtak mě ale někdo opravte.
No ja nevim, kdyz vemes kartu plny dylky a zalomis ji nahoru, tak nejspis narazi do procesoru, vzdalenost horniho PCIE a soketu neni moc velika, leda bys pouzil nakej nizkej chladic. Myslim ze za ty mechanicky problemy to nestoji...
Docela by me zajimala max. dylka PCIE 2.0 /3.0
Nečet sem to celý, ale i u těch zdrojů FSP byla "standartní kvalita" (zdroje v běžné kastli, zvenku nijak výrazné ale vevnitř kvalitní), pak byly "tuningový" který stály o chlup víc ale co jste připlatili na designu to ojebali vevnitř. Samozřejmě ty nejdražší byly i pěkný i kvalitní, ale to asi moc lidí nekupovalo.
Ono strašně záleží na poloze ve které se to namontuje. Peče se vždycky něco jiného, co je zrovna nad zdrojem tepla. Bezvadné je to zkoušet třeba u úsporek, kde s elektroyly o zaručované době životnosti třeba 2000 hodin, je u úsporky zaručována doba funkce 60 000 hodin. Občas to dokonce výrobce odměří, ale tiše třeba opomine zdůraznit, že úsporku dá při testu sklem nahoru, takže si v podstatě nenahřívá elektroniku. Když se pak úsporka dá elektronikou dolů / tj závitem nahoru /, jak to v v 90 procentech v praxi bývá, odejde to pravidelně tak po 500 hodinách , když ne dříve...
Počítače jsou HODNĚ špatná investice, takže když si dneska koupíme nějakej super-stroj, tak to za několik let bude jen kus šrotu a většinou už ani nebude fungovat (díky kurvítkum).
Když už jsme u PC, setkali jste se někdy s pc, kde by předinstalovali Linux? A co ty mobily s Ubuntu do mobilu? Jsem slepý, nebo to u nás není? Vím, že flashnoutt si do mobilu jiný systém není těžké, ale pak se přichází (u smartphonů) o dost cennou záruku
Ubuntu je určitě rychlejší než Wokna (i když ty nový verze jsou zase podělaný tim vzhledem - like WIN8), ale je to pořád Linux, takže něco jako "udělej si sám", ale osobně používam jinej Linux (Ubuntu sem občas používal v dobách Jaunty Jackalope, Karmic Koala a Lucid Lynx, ty nový verze nic moc)...
tak to chce se vyhýbat hnusům typu framework a programům prasaty v tom naprogramovaným, a taky v javě.
Na linuxu se to chce vyhýbat jen programům pro jiné grafické prostředí, než ti tam běží, a stejně si to stáhne mnohem míň balastu a jede to rychlejc, než frameworková a jiná pekelná zvěrstva na widlích..
>RBMK:
A ještě MS Office, Trojský koně, Rootkity, Antivirový balíky, Windows Live, a tak dál - pokud tohle všechno vynecháš, tak je to OK. Nadruhou stranu bez NET.Framework (pracovní prostředí + knihovny pro aplikace) nic pořádnýho nezapneš...
tak FW je dobrej per se ale takovej FW co pouziva AVR Studio 6 je to samy co v cem je Visual Studio (a nerekl bych ze je to jenom .Net) je hroznej velkej linej macek
No ty novy Ubuntu uz sou taky peknej bastard co schlasta kvanta pameti (priznal to i kolega linuxak kdyz menil velky ubuntu za Lubuntu s jednodusim Xichtem a hned to jelo na starsim NTB rychleji).
Jinak sem cumel, jak start linuxu urychly SSD, na mym novym 840 Pro zrychleni z 29s na necelych 6s, proti tomu XP jen na polovinu (ale uz sou postarsi a mam tam avast). Myslim ze kdyby linux nemel ETC strom tisicu mrnavych souboru, kere nuti HDD zbesile seekovat ale mel neco jako binarni registry, coz je sice prasarna, ale mohlo by to startovat bleskove i s normalnim HDD...
Pokud překročíme s novým krámem práh prodejny, musíme počítat s tím, že cena klesla na polovinu a méně. Pokud někdo dostane počítač jako spor třební materiál na kartu v práci, a kdykoli se s tím něco stane, tak to jde do skladu vyměnit za nový, tak to bych chápal, ale kupovat si z výplaty domů něco "vlastního", to může udělat jen naivní nadšenec ...
Zdravím, nemáte někdo ověřené schéma TV vysílače (kompozitního videa)? To danykovo se mi nepovedlo doladit, pak jsem stavěl podobné z Amara 2012, taky nic, prostě něco dělám špatně, ale nevim co ... Případně jako poslední možnost, našel by se tu někdo, kdo by mi za úplatu něco podobného postavil? (jenom zatím pro info) Ale nejsem si jist, že se tu nalézají VF nadšenci... Díky
Frekvence může ujíždět kvůli keramickým kondům které nejsou určené na rezonanci. Schema je trochu bastl, při vytočení trimru 220R na minimum zkratuje vstup ale jestli funguje, tak může být...
aybac - jestli myslíš ten ladící kondík v lc obvodě, tak ten tam mám klasickej plasťák z rádií a pod... tedy tam keramiku nemam, pravda, že ostatní keramiky jsou, ale jestli ty to můžou ovlivnit nevím...
Dobrý den, už jsem to tady možná kdysi řešil - chtěl bych vyrobit jednoduchý luxmetr pro školní použití, něco, co by se dalo připojit k multimetru. Napadla mě fotodioda (měřit přímo napětí) nebo fotorezistor (připojit k baterii a měřit proud - a měřit rychle, než se baterie vybije a celé se to posune). Jde mi jen o naměření závislosti osvětlení na vzdálenosti, i když možná by se to dalo okalibrovat pomocí profi luxmetru...
Díky za Vaše nápady, kritéria jsou cena, jednoduchost a blbuvzdornost.
Existují CdS fotoodpory, které jsou s multimetrem tak citlivé, že registrují i luminiscenci ZnS. Mají jistou časovou konstantu, asi vteřinu. Na demonstraci je nejlepší Siemensův fotometr, což je mastná skvrna na papíře / třeba od buřtu /, a měřítko. Svítí se z obou stran, a pokud jsou toky stejné, skvrna opticky zmizí. Obejdete se tak zcela bez stojánků, optických lavic i elektroniky, a změříte třeba spolehlivě vestoje u vietnamského stánku v tržbnici, že jedna ledbaterka svítí víc než ta druhá, a tu první si proto vyberete..
To, co popisujete, znám pod názvem Bunsenův fotometr. Dokonce jsem to používal, papír s máslem, a jak to fungovalo! Podívám se po těch CdS fotoodporech.
Dobry vecer pani, chcel by som sa spytat ci niekoho nenapada nejake zapojenie ktore dokaze zapnut/vypnut cca 2A pri 12V DC podla toho ci cez jeden kabel tecie alebo netecie prud, ten prud ktory tecie cez kabel podla ktoreho by sa to zapinalo je +-1A tiez 12V DC.
Da sa vobec nieco take zrealizovat ? Pripadne napada vas nejake rozumne, idealne co najjednoduchsie riesenie ?
oukej a ako to rele donutim spinat podla prudu vo vodici ? tych 12V tam je stale no chcem aby to zoplo druhy obvod len vtedy ked tade potecie nejaky prud ...
Napada ma nieco v style prudoveho rele no neviem ci sa robi prudove rele ktore by malo tu snimaciu cievku stavanu na 12V DC a aby mu stacil 1A pretekajuceho prudu
Já bych ten drát protáhl toroidním jádrem, na který bych namotal proudový trafo. To trafo bych nařízl a vložil tam hallovu sondu, za tu bych dal komparátor který bych nastavil na požadovaný proud. Stav komparátoru bych hlídal nějakým hi-tech uP, jeho výstup bych posílil nějakým polomůstkem z logických mosfetů a tim bych spínal nějaký velký relé
trochu zavadejici popis namotal proudový trafo. To trafo bych nařízl a vložil tam hallovu sondu takze v podstate zadny trafo -- uz jsem chtel psat ze trafo na DC neni dobry napad a pak jsem se zarazil ...
>andrew
dat tam nejaky snimaci rezistor a operakem zesilit a spinat rele pres trand napr.
pokud nevadí že bude ubytek 0,8V, tak si tam dej BC547 s odporem snímacím aby tam přiminimálním proudu bylo cca 0,65V, snímej napětí bází a ovládej relé. do báze dej ale odpor! pač ti napětí sttoupne s úproudem, a mohlo by to bez odporu upéct tranzistor.
nebo s operákem...
ja to teda chapu* tak ze tou vetvi tece promenny proud takze rele paralelne neprichazi v uvahu a seriove take ne kvuli nedefinovanosti kdyz potece proud kterej tak tak pritahuje kotvu ci zatez potrebuje nizkou impedanci zdroje kdyz odebira vetsi proud (to nam musi ale objasnit andrew jak to je)...
* ako to rele donutim spinat podla prudu vo vodici
ten napad so snimacim rezistorom atd to je celkom pouzitelne :)
to ze 12V 1A rele zopne v pohode mi je jasne, ale tu mi rele nepomoze
Presnejsie sa to da popisat ze potrebujem spravit nieco v zmysle master-slave, ak je zapnute jedno, zapne sa aj druhe ale jedina moznost ako to ovladat je ci do mastra tecie alebo netecie prud ...
A co třeba namotat pár závitů drátu kolem jazýčkového kontaktu? V datasheetech bývá přímo hodnota při kolika A/závit se má spínat/rozepínat a jaká je tolerance.
danyk > dalo by sa spravit zvyraznenie sprav, ktore pribudli od posledneho refreshu? stacilo by nastavit styl tym, ktore su novsie ako dany timestamp, ulozeny napr v cookies.
Jak se tu nedávno řešily 433MHz moduly, tak jsem dneska s "obyčejnýma" přenášel na 300m. Anténa - kus 17cm drátku (lambda/4) s minimální protiváhou (nepájko) zkoušel jsem jen 1200Baud a nemůžu si stěžovat. Vysílač byl umístěn v místnosti, za asi 50cm zdí a za stromama. Pro zajímavost zkusím sbastlit 2 yaginky...
Yagi není složitá anténa, ta se dá ladit tesařským metrem:-)
Jinak kdybys je chtěl kopovat a ne vyrábět, tak v Hadexu mají 4-prvkové za 300,- a je to česká výroba. Laděné přímo na 433MHz.
tak jsem si zase naběhl. V práci jsem dostal pěkný trafíčko 2x12V/50VA, tak jsem si řekl, že z něj udělám definitivní verzi zdroje pro přerušovač a žhavení ve VTTC. Schéma zdroje je tady: http://stevehv.4hv.org/Staccato/staccatosch.gif , a paralelně k němu je přes výkoňák připojený žhavení. Jenomže, kdo by to byl řekl, do žhavení se při sršení indukuje všechno to vznikající svinstvo, a to do tý míry, že přerušovač dělá divy a kmitá i bez připojený synchronizace. Dá se s tím něco vymyslet, nebo to budu muset zase celý předělat?
žhavení u těchto elektronek radši vždycky spojuj s katodou, jinak se to může prošlehnout (třeba i po pár hodinách) a toto asi vylučuje stejný zdroj pro žhavení i přerušovač - namotej na tom trafu další vinutí pro přerušovač aby bylo galvanicky oddělený.
Na VF kmitající výkonová elektronka v sérii s triakem nebo dokonce mosfetem to musí být obvodově "maso".Člověk by řekl, že to můžou prezentovat jen ze srandy. ..
Třeba ten triak pokud to není nějak rafinovaně stíněno spustíte tím VF tak na 5 cm vzdálenost. Co se týče toho vodíkáče, ten by si klidně a tiše klepal i s 10 elektronkama paralelně, a ani by se moc neohřál.
K tesláku bych přidělal fotoodpor, aby jiskry šlehaly jen když se k tomu někdo dostatečně blízko přiblíží, aby to leknutí stálo za to. Stejně se mi nejvíc ze všech tesláků líbíl ten aybacův v Holicích s těma zubatejma jiskrama....
když to je pod střechou, nedejbože u sběratele takovýchto zařízení, televize Naše hOVnA o tom natočí reportáž, jaká to je ekologická katastrofa.
kdyby to bylo pod střechou, nepoškodil by to déšť a sníh a lidé by to rozebrali. tam sou užitečné věci, za které vyhazujeme peníze... beztak 99,9% funguje...
to určitě, druhů epoxu je jak nas...... .Teoreticky by mi 5kVDC stačilo, potřebuju to do krabičky na CCFL měniče. Jsou to měniče pro 40cm UV trubice, takže maji vyšší napětí než klasické ze skenerů a pod.
Pozor na složení, pokud se do epoxidu dá víc tvrdidla, tak to ztuhne z rychleji, ale může to být pak trvale vodivé. Taky to nemá rádo dva hroty zalité proti sobě, protože se to VN postupně prokouše. Ty 2 mm bych u E-1200 typoval tak na 40-60 kV/ dva dráty vodorovně /..
Ideální pro flash-gun a nebo rubínové výkonové lasery. V tom prvém případě nástěné pyro, časovač s předchozím krátkým pípnutím a rudou led diodou, a tyristor se zapalovacím trafem a baterie VN elytů. Zloději to nemají rádi, protože se pak motají jak slepé káči po objektu...
Pokud je v tom plyn / není to někde prasklý /tak by to funkční být mělo. I na dálku je vidět, že to ještě není příliš začerněný rozprášenejma elektrodama. Na letišti to mění vždy včas, a zřejmě jen podle počítadla provozních hodin, nikoli po počtu záblesků.
Rubínová tyčinka (určená pro lasery, nemůžeš tam hodit jen tak něco) se teoreticky dá sehnat na eBayi, ale tyčinka není všechno; musel bys sehnat ještě zrcátka a dobrou dutinku. Teď do čeho upneš ty zrcátka a tu tyčinku, musíš vědět jak se k tomu chovat (dotyk holou rukou není nic moc a dotknout se čímkoliv čela té tyčky jí taky moc nesvědčí), nevím, jestli víš co je to soustřel rezonátoru a pak, pokud je ta výbojka fakt 1kJ, bys to musel dobře chladit. Nehledě na to, že bys potřeboval pořádný rubínový krystalek aby mělo smysl do něj prat tak obrovskou energii. Není to tak jednoduché.
Ta věc nepotřebuje zapalovací elektrodu? Nebo se to má potom připojit přímo na ten reflektor? Rubínové krystaly jsem viděl na ebayi, ale buď byly domlácené nebo prasácky drahé. Asi by to chtělo tomu snížit opakovací frekvenci aby se to uchladilo, viděl jsem na netu fotky nějakého bastlu s o hodně menší výbojkou a zrcadly pro jiné vlnové délky které se povedlo sehnat- dokázalo to jedním pulsem prostřelit žiletku.
Ten hotovej "fábry perott" je mnohdy napařenej přímo na čelech tý tyčky, a při takovým výkonu by se jistě poměrně velké cosi dalo vybudit i bez zrcadla...
Právě proto jsem říkal, že není dobré šmatlat na čela té tyčinky, že se ty AR vrstvy lehce poškodí. A mimochodem, rubínek není superradiantní laser, to bez zrcátek nepůjde...
Já jsem teda neměl na stole rubín, ale zřejmě neodym, nebo něco podobnýho, nepropalovalůo to žiletky, ale s docela malou dvojzávitovou výbojkou asi 2,5 kJ to dělalo asi milimetrové dírky do papíru. Bez jakýchkoli zrcadel. Krystal jsem dostal kdysi před lety ve výzkumáku, a doma se mi jen válel v šupleti.
Tak chrom a neodym jsou dost odlišné prvky, žejo. Ale stejně se mi nezdá, že by neodym mohl dávat takové výkony bez zrcátek. Vlastně jsem ještě neslyšel o žádném pevnolátkovém superradiantním laseru. Nebyly ty zrcátka přímo na čelech toho krystalu? Jinak by už jenom to rozptýlené světlo z výbojky bylo silnější než samotný laserový paprsek (pokud by vůbec nějaký vznikl).
I já se přidám s dotazem ohledně počítače, neví někdo, proč při záteži nějakou náročnou aplikací (např. index výkonu ve Windows 7) mi začne slabě z reproduktorů hvízdat a vydávat jiné pazvuky? Jen dodám že CPU a grafiku mám dost brutálně přetaktované, ale v OCCT je to i po několik hodin stabilní, teploty se drží v rozumných mezích. Repráky a zesilovač nejsou žádný čínský šmejdy, poctivá československá kvalita.
Podívám se, tohle mě u vážně štve, při tichých pasážích ve hrách to ruší. Abych uvedl na pravou míru, celej počítač je měsíc starej. Jen prkno od Asusu stálo 5 papírů
Tyhle zvuky často dělaj VRM (nejspíš ty pro procesor) a jelikož jsou dnešní výrobky samej shit, tak máš zvukárnu špatně odstíněnou. Dřív takhle "pískaly" samotný cívky v okolí CPU a GPU, ale dneska jsou většinou zalitý. Anebo jak píšou ostatní je to zdroj, kterej při zátěži nedokáže odfiltrovat rušení od spínaní MOSFETů, případně dokonce ze sítě...
Vejde, ale je to tak tak, hlavně já mám vysoký chladiče na RAM, takže mezi jimi a tímhle monstrem je 1mm
Jen na CPU Ivy Bridge jsem neslyšel moc chválu ohledně teplot, výrobce šetřil a použil prej nějakou nekvalitní pastu mezi čipem a krycím plíškem na samotným procesoru.
Jsou šílenci co to rozřezali, pastu vyměnili za kvalitní a teploty šly dolů o 20 stupňů... to by se taktovalo!
Tak nejlepší je když máš chladič přímo na čipu, jak to bývalo u starejch Pentií a Athlonů, ale u tohodle procesoru (zvlášť) za tu cenu, bych to radši nesloupával (sice lepidlo bude beztak taky jen pro srandu, takže by to šlo možná utrhnout i rukou ).
On to zase takovej zázrak nebude a nevim jak ty, ale že bych potřeboval nějak často takovej výpočetní výkon za cenu zvýšený spotřeby a rychlosti opotřebení komponent (samozřejmě když je to v klidu, tak se podtaktuje, ale i tak)...
"ale potaktování ? to věříš na zázraky něco si přečti o tom "
Ej ej, maník sa vyzná.
Mám sandy i7-2670QM od apríla minulého roku v laptope.
OCCT perestrojka potvrdí v kľudovom stave (odber 12-16 W) 798-900 MHz a pri zaťažovaní vie vyhupnúť až na 2793-3093 MHz...
to je pěknej hlod, pač já mám IBM ThinkPad, a uplně běžně si podtaktovávám záměrně procesor. (ted jedu na podtakt)
z 2x2GHz to švihne na 2x 950 MHz, mužu si vypnout větrák, a na baterku to jede dvakrát tolik. taky si podtaktuji grafárnu. i podtaktovaná mi utáhne veškeré kravciny co potřebuji.
ovšem když to podtaktuji na sedmičkách, tak nespustím ani internetovej prohlížeč... šílenej operační systém. mrhá mi výkonem.
nevíte čim by mohlo bejt způsobený? : vždycky tak jednou denně při práci na počítači ve webovym prohlížeči se mi najednou počítač uplně sekne a sekne se uplně všechno i film, myš, čas, klávesnice... z počítače se z PC speakeru ozve pípnutí, celej počítač je dobrejch 20 sekund seklej a pak se to všechno rozjede, film se zrychlý aby to jakoby dohnal... Nebo zvukovka, je to SB Xf-i 1ty pro, snad každej den, vždycky k večeru, začne to pomalu, do rytmu zvuku se začně ozývat nepříjemný praskání, dělala to už jako nová, ale jednou za dlouhej čas, teď to dělá každej den, vždycky pomohlo v ovladači přepnout na 5.1 a pak zpátky na 2.0, teď už ani to nepománá, musim přepnout na jinou kvalitu zvuku a pak zpátky na tu vyšší, tím pádem i restartovat přehrávač... už mně to začíná pěkně srát. Nevíte někdo jak řešit některý z těch problémů ?
Asi to bude tim zdrojem a kdyby ne, tak některá novější řada Inteláckejch chipsetů (konkrétně radič disků) způsobovala (způsobuje) častý zamrzání celýho PC a chyby ve zvuku.
To praskání mi to dělalo taky, tak sem to přeinstaloval a jede to... doporučuji to samé ;)
Jinak teď nedávno jsem zkoušel zkratovat nabitej kondík 40KV poblíž PC a to teprve dělalo zázraky :D když sem se kouknul do dokumentů, tak se to dycky seklo, že se to muselo resetovat, nešly pouštět žádný exečka a ani příkazovej řádek nefungoval Nakonec mi nefungoval ani nouzovej režim
Neo: 40 kV kond se nedá pořádně drátem zkratovat, protože tak na 1 cm přeskočí oblouk, a na něm se ztratí všechen proud, a tak to nehodí žádnou pořádnou špičku. Zkuste třeba vodíkový tryatron, a všechny programy z hárddisku Vám z metru vyskočí na podlahu...
Zdravím pánové, neměl by někdo tip na stavbu VF zdroje s možností regulace (aspoň ve 4 krocích) mezi 50V, 1A a 1kV, 50mA? Jde o regulaci teploty plazmatu a nechce se mi stavět 2 oddělené zdroje na 2 režimy...
zdroje se většinou staví pro daný výstupní proud, takže můžeš udělat 0-1kV 50mA - jednoduchý, nebo 0-1kV 1A - což by bylo dost složitý a náročný na výrobu
Tady jde o to, že by to ideálně nemělo přesáhnout ~100W (což varianta 1kV 1A přímo vylučuje), 1kV je potřeba na zapálení a udržení výboje při nižším proudu a 1A je potřeba na přechod na oranžovou fázi plazmatu...
tak jeden zdroj 50V 1A, druhý zdroj zapalovací pro přerušovaný provoz - nestačil by sériový zapalovač jako je na osvětlovací výbojky (VN pulzy)? Nebo to zapálit třeba usměrněným a omezeným MOTem, pak připojit nízkonapěťový zdroj a odpojit MOT (za MOT si dosaď jakékoli běžně sehnatelné trafo)
Právě že potřebuju VN nejen na zapálení ale i jako jeden z provozních režimů. Ale asi prostě postavim dva zdroje, s regulovatelným U směrem k druhýmu zdroji a automatiku, která je bude přepínat. Ono kdyby bylo potřeba VN jen na zapálení, dám tam elektroniku z made in china zapalovače na plyn a neřešim.
pamätá si ešte niekto na tú "hru" so stavaním súčiastok z polovodičových materiálov a kovu? Bolo to asi niečo ruské... napamätám si.. Spomínalo sa to ešte v starej knihe asi pred rokom..
Co čtyři křemíkové sotky diody a dva feritové toroidy 6 mm s několika závity drátu? Dávat za to čtvrt papíru mi připadá přehnané, i když to má pěknou plechovou krabičku...
mám již delší dobu stránky na wz.cz, ale už jsem tam dobrej rok nic nepodnikal, tak už si nevpomínám, jak se na ty stránky dostat jako admin, nemate někdo přehled?
Akorat na wz je to omezeny asi na dve spojeni a navic je to nespolehlivy takze se dost casto stane ze te vyfakuje ze je otevreno moc spojeni a musis cekat docela dlouho nez to vytimeoutuje a v techle pripadech jeste ta jejich webova administrave funguje
// nebo taky potreboval nastavit neco v administraci to ftp neudelas
Zdravím :) Pořídil jsem si nový HDD, ale když chci zkopírovat větší soubor, píše mi to, že je na disku nedostatek místa, přitom je prázdnej a soubor by se tam vešel klidně stokrát... nevíte co s tím mám udělat?
>Oberon:
Paměťový FLASH NAND čipy podléhaj opotřebení vlivem přepisovaní buňek, ale pokud ten koumák z toho Aukra s tim nedělal nějaký extrémě náročný činnosti, tak bych se toho ani moc nebál (u SSD je vyhrazená oblast kam se přemapujou vadný buňky, pokud je třeba, stejně jako u běžných HDD a navíc řadiče už dokážou "zátěž" rozprostřít rovnoměrně na všechny paměťový buňky).
Čuste, mám problém s prokazatelně funkčním ATA diskem Seagate, který po připojení na motherboard a spuštění pc jen zpomalí inicializaci komponent /ale nevypíše se tam/ a dále ani ve správci disků nic nedělá. Deska je Asus M2n-vm-dvi, nevíte někdo něco? děkuji
Záleží na tom, co myslíš tim prokazatelně, ale pokud je deska OK (nebo kabel, dobře nastavený piny Master/Slave, ...), tak takhle hodně často odchází disky do věčných lovišť - poškozený firmware. Existujou způsoby (speciální software), jak to spravit, ale pokud ten disk neni nějakej extra dobrej nebo tam nejsou životně důležitý data, tak bych to vyhodil/rozebral. Dokonce jsou i disky, který jsou timhle známý - zkus napsat označení toho HDD do Mr.Google a uvidíš...
mám problém stavim si osciloskop s obrazovkou 7qr20 zatím mám jen krabici a obvody pro obrazovku v poslední době resp. od začátku to pořád zlobí když zapnu objeví se bod úplně v pohodě jde zaostřit ale po vypnutí a zapnutí se obejví toto http://stepantt.rajce.idnes.cz/elektro#DSC_0416.jpg nejde zaostřovat jen trochu s tim jde něco dělat ale ani trochu to nepřipomíná zaostřování zkoušel jsem snad všechny možnosti žhavení mám přes odpor 10R na 12V napájecí obvody jsou z těchto stránek http://www.pokusy.chytrak.cz/schemata/osciloskop.htm (na většině jiných schémat pro tuto obrazovku jsou úplně stejné jen tady je to líp vidět)
Nevim jestli to pomůže, ale myslim, že v tom schematu je to blbě. jak má katoda a žhavení společnej pin, tak ten prohoď s druhym pinem na žhavení, katoda totiž musí být zapojená mezi potáky jas a ostrost, ale ono je celý to schéma pochybný. Žhavení pak z oddělenýho zdroje/vinutí
jo katodu mam správně to mi došlo že je to v tom schématu blbě zbytek obvodů stejně nebudu dělat od tamtud (jestli vůbec něco budu dělat) ale teď mám tenhle nepochopitelnej problém s rozostřováním
Tak máš asi blbej zdroj napětí a po opětovnym zapnutí se někde objeví jiný napětí, než po prvním zapnutí (když jsou kondíky vybitý) - možná. Bez měření ti těžko radit.
Otázkou je, jestli ten úkaz je rozostření nebo kmitání... Najdi si někde datashet od tý obrazovky a překontroluj (přeměř) napětí na elektrodách, příp. si navrhni vlastní droj - to doufám umíš když stavíš osciloskop.
tak vlastní zdroj bych uměl postavit ale proč vymejšlet když už vymšlenej je napětí jsem přeměřoval všechny seděj ale je fakt že by to mohly bejt špatný kondíky v násobiči přecejenom žádná kvalitka to nebude když je to z úsporek dám na tvé rady a vyměním
možná blbost, ale i elektrostatická obrazovka je citlivá na elektromagnetiku...
o možném provedení se můžeš (ne)inspirovat zde: http://www.danyk.wz.cz/elmon2.html
Zkus úplně odpojit dráty pro vychylovací destičky a pokud ne, tak asi bude problem ve zdroji (nedostatečná filtrace, ...) nebo na tu obrazovku působí nějaký elektromagnetický pole zvenčí (viz milan).