Jeste bych se vratil k tematu feritova jadra vhodna na GDT. Trochu jsem patral po nabidce co lze najit v ceskych obchodech a zkusil udelat nejake srovnani, zatim papirove. Driv sem kupoval kvalitni Amidony v GESu, jenze nenich nabidka dost proridla, takze v GM/GES nic.
Takze dal tu mame nabidku TME - tam sem nasel jediny pouzitelny s vyssim Al:
http://www.tme.eu/cz/details/tn25_15-3e25/prstencove-fe...
a jedno v PS electronic (stejny material mensi prumer)
http://www.pselectronic.cz/k1016-004-ferit-toroid-tn201...
Pak neco v Semicu:
http://www.semic-shop.cz/semic-shop-cz/eshop/6-1-JADRA-...
http://www.semic-shop.cz/semic-shop-cz/eshop/6-1-JADRA-...
http://www.semic-shop.cz/semic-shop-cz/eshop/6-1-JADRA-...
A nakonec stare vykopavky od Prametu
http://www.ferity.cz/e-shop/
Pidil jsem se po pouzitych materialech abych zistil nejake ztratove parametry, ale ty datasheety za moc nestoji.
Material 3E25: http://www.elnamagnetics.com/wp-content/uploads/library... - 5620nH
Material CF130: http://www.semic.cz/pdf/_3A0D130.pdf - 3700nH
Material CF265 (asi podobne CF195): http://www.semic.cz/pdf/_3A0D265.pdf - 6200nH
Material CF197: http://www.semic.cz/pdf/_3A0D197.pdf - 8650nH
Material CF199: http://www.semic.cz/pdf/_3A0D199.pdf - 10000nH
Obecne se tu tvrdi, ze na GDT - bavim se ted o GDT pro SSTC pracujici kolem 300-500kHz, ktere musi prenyst vic nez 1. harmonickou, se ma pouzit jadro s co nejvecim Al, jenze nelze si nevismnou 2 faktoru:
1) ztraty v jadre rostou zhruba linearne s frekvenci a kvadraticky s B, buhuzel v katalogu nepisou W/kg ale jen naky relativni power loss faktor:
pro CF265: 5e-6 @10kHz
pro CF197: 7e-6 @10kHz
pro CF199: 20e-6 @10kHz
2) dle grafu vyplyva, ze permeabilita ur klese s frekvenci z pocatesni hodnoty, a to nekdy dost vyrazne:
pro CF265: ur=5000->5000 @400kHz
pro CF197: ur=7000->1500 @400kHz
pro CF199: ur=10000->2500 @400kHz
Pramet ted nemam po ruce, ale obavam se zwe to bude este horsi. No asi to tak vidim, ze vemu CF195 a CF199 a omerim v realu, jinak se asi pravdu nedovim...
Diskuze - danyk.cz
Vlákno z kategorie: Hlavní diskuze
Celkem 15 odpovědí.RayeR 
:
: 
StandaM :
: Jestli chces merit frekvencni zavislost, tak hlavne nezapomen udrzovat konstantni proud nebo napeti, cili na mustku zapnout ALC. Pokud to tam neni, tak budes muset pocitat a korigovat rucne, protoze jedna vec je, co je nastaveno na mostu a jina vec co do Z tece. RLC autobalancni mustky maji zpravidla neco jako 50 nebo 100R odpor v serii na current high, cili napeti bez ALC odpovida napeti naprazdno, proud zase pro zkrat. Kdyz je tam neco jineho, musi se to prepocitat. To jen tak pro info, aby z toho nevysla hovadina. 
RayeR :
: Eee blby dotaz, co je to ALC?
zadny autobalancni RLC mustek nemam, budu si muset vystacit s 4-kanalovym oscikem a generatorem, proud budu snimat na nakym bocniku...
zadny autobalancni RLC mustek nemam, budu si muset vystacit s 4-kanalovym oscikem a generatorem, proud budu snimat na nakym bocniku...
StandaM :
: Aha, tak VA metoda je cajk, jen budes muset merit i uhel protoze prepocet X = (Z^2 - R^2)^0.5 pres DC odpor nefunguje poradne ani u 50Hz traf, natoz na 400kHz na feritu.
Navic bez znalosti Ls nebo Cp toho snimaciho bocniku to bude na vyssich kmitoctech taky hodne spatenka protoze to tam vnese dost mastnou chybu. Chce to chytre zvolit pomer snimaciho odporu a merene L, aby ten vliv rektancni slozky bocniku nebyl tak velkej. Pripadne ho nejak chytre zkalibrovat treba zarazenim kvalitniho znamyho keramickyho C misto civky - da se pocitat, ze to bude mit D<0.0001, cili skoro -90deg uhel. Pak se da snadno analyticky spocitat fazova chyba toho bocniku pro kazdou frekvenci. Ale to uz asi komplikuju, co? To je nemoc z povolani. :-) Ale pokud budes chtit merit skutecne Ls-Rs nebo Ls-Q/D, jak si zminil, tak te ta kalibrace faze bocniku proste nemine.
Jinak ALC je Automatic Level Control. Tahle funkce koriguje vystup syntezatoru mustku tak, by na Z bylo skutecne to, co mas nasteveny. Spousta mostu to vubec nema a neznali uzivatele se pak strasne divi, ze jim to na civce s jadrem ukazuje neco uplne jinyho treba i o desitky % (L s feromagnetickym jadrem maji velkou zavislost jak na amplitude, tak frekvenci). V teto souvislosti me vzdy pobavi, jak si nekteri bastliri kalibruji ruzne hausgemachte meraky feritovou civkou z kramu a pak se chlubi, ze jim to meri pod 1%. :-) No nic, by snad pro dnesek stacilo.
Navic bez znalosti Ls nebo Cp toho snimaciho bocniku to bude na vyssich kmitoctech taky hodne spatenka protoze to tam vnese dost mastnou chybu. Chce to chytre zvolit pomer snimaciho odporu a merene L, aby ten vliv rektancni slozky bocniku nebyl tak velkej. Pripadne ho nejak chytre zkalibrovat treba zarazenim kvalitniho znamyho keramickyho C misto civky - da se pocitat, ze to bude mit D<0.0001, cili skoro -90deg uhel. Pak se da snadno analyticky spocitat fazova chyba toho bocniku pro kazdou frekvenci. Ale to uz asi komplikuju, co? To je nemoc z povolani. :-) Ale pokud budes chtit merit skutecne Ls-Rs nebo Ls-Q/D, jak si zminil, tak te ta kalibrace faze bocniku proste nemine.
Jinak ALC je Automatic Level Control. Tahle funkce koriguje vystup syntezatoru mustku tak, by na Z bylo skutecne to, co mas nasteveny. Spousta mostu to vubec nema a neznali uzivatele se pak strasne divi, ze jim to na civce s jadrem ukazuje neco uplne jinyho treba i o desitky % (L s feromagnetickym jadrem maji velkou zavislost jak na amplitude, tak frekvenci). V teto souvislosti me vzdy pobavi, jak si nekteri bastliri kalibruji ruzne hausgemachte meraky feritovou civkou z kramu a pak se chlubi, ze jim to meri pod 1%. :-) No nic, by snad pro dnesek stacilo.
RayeR :
: No popravde me zajimaj spis prakticky vysledky - strmost hran a tvar prenasenyho signalu, otepleni jadra, vykonova ztrata driveru... ur(f) premerovat nebudu.
RayeR :
: Aybac rikal, ze na hrany jadro nema vliv, ze to zalezi jen na smotani pri/sec. vinuti. Ja myslim, ze ta rozptylova L, kera degraduje prenos ma i co docineni s jadrem, tak uvidime. Minimalne zbytecny ztraty v jadre znamenaj zbytecny dalsi zatizeni driveru.
RayeR :
: Tak este sem koukal na ten Pramet Sumperk, vhodny jadra by asi byly s materialy H22, H40 a H60
u H22 se udava relativni ztrat. cinitel tgd/ui: asi 5e-6 @10kHz, 6e-5 @400kHz
O H40 a H60 sem se nedovedel nic, jen ze maj ehvivalenty
H40 ~ 3C11, N30
H60 ~ 3E25, T35
u H22 se udava relativni ztrat. cinitel tgd/ui: asi 5e-6 @10kHz, 6e-5 @400kHz
O H40 a H60 sem se nedovedel nic, jen ze maj ehvivalenty
H40 ~ 3C11, N30
H60 ~ 3E25, T35
RayeR :
: material 3C11 http://www.ferroxcube.com/prod/assets/3c11.pdf ,
uvadi rel. ztraty 200e-6, stejne jako 3E25.
uvadi rel. ztraty 200e-6, stejne jako 3E25.
.:
Kdysi jsem měl jakési "techtle-mechtle" s úvahami při návrhu děčínských zdrojových šuplíků k počítačům. Co se týče jader, vždycky existují záhadné hodnoty, a pak praktická měření, která všechno postaví na hlavu. nejšílenější u toho není ani tak konstanty za studena, jako spíš konstanty když se to začně při vyšších kmitočtech ohřívat, a třeba již pri 60 stupních to jde všechno do kopru. Na ty budicí jádra jde udělat zajímavý přípravek třeba z BD139 / chodí hodně vysoko, a s ním lze krásně změřit skutečný mezní kmitočet , který většinou mírně nesouhlasí s uvedeným již za studena. Je zajímavé že jádra již někdy hřen jí při daleko menším kmitočtu, a nebo při daleko menším proudu, než je udáván, zejména jádra starší / třeba ten Pramet/. 
RayeR :
: Jo, to ohrivani Prametu mi potvrzoval i jeden kolega, kerej s tim kdysi stavel taky zdroj k pocitaci (este doba pred PC) a tam to urcite nebehalo na zadny zavratny frekvenci, budil to nakyma obycejnyma bipolarama v klobouku, asi naky KU... Ale zas to byla vykonova aplikace.
Ta vyssi teplota ma jeden zajimavy efekt, ze by ztraty mely klesnout ("rozmrzani mag. domen"), to ostatne tusim plati i pro nekery dielektrika. I ur s teplotou roste, ale samozrejme se nesmi priblizit k Tc.
Ta vyssi teplota ma jeden zajimavy efekt, ze by ztraty mely klesnout ("rozmrzani mag. domen"), to ostatne tusim plati i pro nekery dielektrika. I ur s teplotou roste, ale samozrejme se nesmi priblizit k Tc.
.:
Prostě: generátor, koncák, jádro se dvaceti závitama na každý straně, a 50w automobilová žárovka na 12V. Jak se kmitočet zvyšuje, jas klesá a jádro začíná hřát....
aybac:
.: To je rozptylovou indukčností, dvě vinutí naproti sobě na jádru mají tak velkou rozptylovou L, že její reaktance na vyšších frekvencích omezí výkon. Není na tom nic divnýho a kdyby se vinutí namotaly přes sebe, nebo bifilárně, tak jas bude držet do mnohem vyšších frekvencí.
RayeR :
: Ja si myslim, ze ta rozptylova L nejakym zpusobem zavisi i na permeabilite, ne jen ciste na zpusobu vinutil. Kazdopadne z hlediska budice muze nastat problem, pokud pri vysoky f klesne permeabilita nekoliknasobne nez clovek puvodne zamyslel. Sic, jaks rikal je tam docela velka rezerva, kdyz by stacil treba jediny zavit.
Co sem se ptal, tak ta komplexni permeabilita skutecne znazornuje jednou slozkou ztraty, ale stejne nevim jak z toho dostat W/kg...Ono to asi celkem dobre ukaze SS odber driveru naprazdno (po odecteni jeho vlastni spotreby)...
Co sem se ptal, tak ta komplexni permeabilita skutecne znazornuje jednou slozkou ztraty, ale stejne nevim jak z toho dostat W/kg...Ono to asi celkem dobre ukaze SS odber driveru naprazdno (po odecteni jeho vlastni spotreby)...
Choze:
No tak nevím to jistě, ale myslím, že rozptylovka asi musí souviset s permeabilitou. Neumím si představit, že by měla dvě vinutí stejnou rozptylovou indukčnost na jádře i bez jádra. To se mi jeví jako nesmysl.
