• Hlavní diskuze. Tato kategorie slouží jako hlavní diskuzní fórum a návštěvní kniha k webu danyk.cz
• Umí BBCode tagy:
[b]tučně[/b],
[i]kurzíva[/i],
[s]škrtnuté[/s],
[code]kód[/code]
a označování odkazů.
• Všechny kategorie kromě Písečku jsou jen pro schválené uživatele.
Pozor - za spam nebo nevhodné zprávy Vám bude zrušen účet.
Tak jsem začal předělávat ten zdroj na TL494 ( zase myslím ten Danykův ), střídu mám už nastavenou, ale třápí mě jedna takové zajímavost. Když měřím střídu digitálním osciloskopem tak ukazuje 47,6% přičemž když jí změřím multimetrem tak zase ukazuje 50,1%.Takže tak trochu nevím čemu mám věřit
ten osciloskop počítá střídu z polohy triggeru, takže pokud ten obdélník není úplně čistý (je byť minimálně zkosený), je v horní části průběhu střída jiná, než dole, tzn. trigger musí být přesně uprostřed amplitudy
Jj, brano chtel naznacit, ze bys mohl pouzit na tom digitalu kurzory a s nima si odmerit T a ton, protoze jak rika miondra, to mereni stridy se muze chytat misto spravny hrany na nejakej bordel. Nas tektronix umi zapnout merici kurzory z kerych pocita stridu, f, amplitudu atd. takze clovek ma hned kontrolu, jesi to odecita to co ma (pokud to dela blbe kuli ruseni, tak nezbyva nez pouzit manualni kurzory).
Roman-W: I kdyby ochrany měl, tak osciloskop je drahý přesný měřící zařízení a podle toho se k němu musíš chovat! Takže opatrně a jemně, jinak to nemusíš zničit ale třeba jenom rozkalibrovat...
Kolik samotny vstupy ani nevim, ale proti nakejm vecim proudum to moc chraneny nebude. Ale tak tyhle parametry vstupu primarne zavisi na pouzity sonde, bezna s 1:10 delicem snese tak 500-600V
Pozor na ty nový digitální přístroje, mnohý / ne všechny/ jsou velmi citlivý na elektrostatické přepětí. Když se náhodně prorazí, tak neodejdou, ale ukazujou pakárny. Nejšílenější je to kupovat v bazaru, a nebo si to půjčovat v práci třeba od kolegy.
Zajmave info o novem CPU intel Haswell s integrovanym napetovym napetovym regulatorem http://sinhardware.com/index.php/blog/314-haswellfivr
za zminku stoji ty integrovane indukcnosti na cipu s spinaci frekvence desitek az 130MHz. Docela mazec. Akorat skoda, ze to nemuze fungovat primo z 12/5/3,3V
No ale ten externi menic muzes akorat celej zapnout nebo vypnout. Tady mas super skalovatelnou kontrolu nad kazdou casti. Pro notebooky to bude urcite prinos. Nehlede na to ze to musi mit fantasticky rychlou skokovou odezvu, vsak taky uvadi 2mV ripple :)
Nakonec vsechno a bude z toho dokonale DRM chraneny blackbox - ideal softwarovych spolecnosti a majitelu (c) del. Hackovat to pude leda nakym, laserem ci iontovym delem :)
To VF zapalování špejle s vatovým smotkem / eter / už předváděli v cirkusech před stopadesáti lety. Ty tyčky můžou být eloxovaný, to taky nevodí i 220, ale když to selže, tak to stojí za to. Ten šoumen by mohl dobře strašit na JIPce...
No, mistr nám na praxi říkal, že je pár lidí, co má tak suchou pokožku, že prostě jen cejtí, že tam je elektrika, ale nebolí je to. Že měl jednoho takovýho studenta, co fakt mohl zkoušet fázi prstem, ale to jenom zkoušel fázi, takle se chytnout přimo ještě druhou rukou nuly, to už není asi jen tak. To chce vzít vlasní polní telefon nebo jen ten alternátor z něj a poctivý oholený měděný drátay a dat mu to do ruky, co by na to říkal
este osetrit celkom istu otravu krvi, a zahnivanie masa v okoli toho vodica po priechode prudu, a nema to vadu ten chlap ma proste nizku citlivost na prud, a poriadne zrohovatelu kozu na rukach, + nejaky ten trik ako vravi aybac.
Ty suchý ruce to mně taky napadlo, jednou jsem viděl v hospodě zedníka, který z rozmačkával pahve od piva v ruce. Díval jsem se mu na dlaně, a kůži měl jak bílej bakelit.
Docela je to i svizny, jen me trochu zarazily ty rozdily mezi pameti. Na 1600MHz DDR3 to jede asi tak 4x rychleji, nez na
800MHz DDR2. V CPU to podle me nebude ... i kdyz mozna cache pamet udela svoje.
No jo, ja nejak prehledl, ze DDR3 je 4x rychlejsi.
Jinak jedina znalost ohledne zpetne projekce je z predmetu MASO (Analyza signalu a obrazu) a soice ze to funguje, realizace s tim ale nema co delat. Tam stacila matematika zakladni skoly (predevsim goniometricke funkce a pyhtagorova veta) a logika. Kdyby to bylo slozitejsi, tak bych se na to asi vykaslal.
Kua ted koukam na testy propustnosti a ne ze by v tom byl velkej rozdil. Nejak se mi nechce verit, ze by i5 byl 4x na jednom jadre, nez to me stare C2D. Si asi budu muset najit nejaky testy.
Ono u DDR2 dost zalezi i na chipsetu, zatimco u Core je pametovej radic integrovanej, tak tam zas zalezi na procaku jesi ma 2 nebo 3 kanalovej radic. Kdysi sem dal porovnani v mbench svyho C2D (P31 MCH) proti znamyho i7 Nehalem na stejny f a propustnost vychazela u nej 2x vyssi (oba 2-kanal), DDR2 vs DDR3.
No takze kdyz aplikace pracuje s velikym objemem dat, kde je cachovani neefektivni, tak tam pride ke slovu rychlost pameti a pametovyho radice...
Tak mě napadlo... co udělat nějakej "schématovník"? Prostě databáze schémat, kam by každej mohl poslat schéma, (který vymyslel) s, názvem a stručnym popisem, případně s nějakejma fotkama. Často tu někdo dá odkaz na nějaký zajímavý schéma, ale pak zapadne a už to nikdo nenajde. Co si o tom myslíte?
Hele to není špatnej nápad - databáze konstrukcí!
Neomezoval bych to jenom na schémata, ať je tam možnost nahrávat i celé konstrukce. Třeba já nechci kvůli těm pár věcem co jsem vyrobil dělat vlastní stránky, ale sem bych to klidně hodil...
No, já bych měl jinej návrh:
Přidat kolonku "Název vlákna" a další rozbalovací kolonku "Téma", kde by se vybíralo z kategorií, třeba jako máš na hlavní stránce (vysoké napětí a spol.; teslův transformátor; ...) Knihu bych jinak neměnil, zato bych přidal do sloupečku vlevo nějakej seznam, kde by se kliklo na téma a vyhodilo by to seznam vláken - aby se dalo nějaký starý dohledat.
Pak by se dal někam hodit rámeček, kde by bylo třeba deset názvů posledně komentovaných vláken (pokud by někdo přidal příspěvek do starýho vlákna, tak by to pak nějakej čas bylo vidět v tom rámečku)
Ale je mi jasný, že by se to každýmu nemuselo líbit a že by to dalo dost práce, na druhou stranu by to zvýšilo informační hodnotu a pořád by se zachoval charakter knihy.
Diskuse s obrázky je takový schématovník, možná by stačilo jí rozpůlit na schémata a to ostatní.
To schéma, co jsem tam postnul, nabízim do schématovníku.
RBMK>
Schématovník ale bude strukturovanej, ne guláš jako obrázková diskuze . Bude seznam schémat a když na něco klikneš, otevře se ti to. V tom se člověk daleko víc vyzná, než v diskuzi, kde se všechno časem ztratí. Bude se to trochu podobat mýmu webu.
Akorát nevim, jestli ty obrázky řešit jen odkazama na ně, nebo udělat možnost narhávání souborů. Nahrávání souborů má hodně úskalí, je to zranitelný, lze tam nahrát něco obrovskýho, viry, blbosti, a hosting má teď jen asi 300 MB volnejch (z 500 MB), tak se bojim, že by to bylo hned plný.
>danyk
nebo si pridelat (pro admina) funkcionalitu ze na jedno kliknuti se ten obrazek zazolohuje k tobe a budes pouzivat ten lokalni (udelas to pro vybrany ktery se ti fakt zdaj ze by byla skoda o ne prijit)
prece jenom schematovnik bude k nicemu kdyz tam ty schemata jen tak proste zmizi
mám docela zásadní problém mám korekci s lm1036 http://www.hqew.net/files/Images/Article/Circuit_Diagra... přesně podle schématu místo potenciometrů na basy a výšky mám elektronickej potenciometr regulujou bezvadně a na hlasitost a balance mám normální balance funguje taky v poho ale hlasitost blbne tim stylem že zesiluju a až tak v třičtvrtě posuvníku udělá slabý lupnutí a hlasitost je tak na půlce a musim se posuvníkem o kus vrátit vůbec si s tim nevim rady
společně s TDA1524 má ten samý problém, tyhle IO byly vždycky krámy, ať už z hlediska toho napěťového řízení, anebo šumu.. problém jsem měl stejný, změna v daném zařízení už nebyla možná, tak jsem všem potenciometrům prostě předřadil rezistor, aby to šlo vytáhnout jen asi na 4/5 tuším.. hodit za hlavu a dát buď pasivní EQ, nebo aktivní z OZ.. ty digitální potenciometry, když dáš stereo, se v tom EQ dají použít taky, jen potřebují DC offset (přímo střídavý signál zpracovat neumí)
miondra21: i když se mě s tim moc nepotěšil aspoň nejsem sám kdo má stejnej problém jinou korekci bohužel nemám protože to mám říený tim elektronickym potenciometrem a s OZ bych tam musel mít těch modulů 2x víc a na to nemám místo ještě zkusim něco vymyslet ale asi to necham tak jak to je prostě holt nepojedu naplno
Dotaz na ty, co uz programujou neco pro Raspberry - je tam v systemovych hlavickach definovana nejaka konstanta podle ktery muzu udelat podminenej preklad blok kodu, kerej se prelozi jen na Raspberry?
neco jako
#ifdef __win32__
#ifdef __linux__
atd...
Ahoj, konečně jsem postavil svůj první v pohodě fungující indukční ohřev . První slabinu vidím v pracovní cívce - hodně se hřeje. Je namotaná ze tří smaltovaných drátů 1,4mm současně, takže sem myslel, že povrch i průřez bude dostatečný (frekvenci jsem ještě neměřil, ale měla by být 50 - 100 kHz).
Na prázdno si to vezme 3A při 12V - všechno studený (jako že úplně studený ), teda kromě tý cívky. Dokonce ani kondy (asi to nejhorší - šedivý X2 z GMe) se neohřívají.
Přijde mi, že když tam vložím předmět (spotřeba vzroste), tak i přes zvýšený příkon se ta cívka ohřívá míň. Takže se asi bude ohřívat brutálně vysokými rezonančními proudy... Má cenu zvyšovat kapacitu, abych snížil rez. frekvenci a tím zvýšil elektivní průřez drátů, nebo to chce rovnou trubičku a chladit vodou?
Jinak je to ZVS s jednou pracovní cívkou a má to 2 napájecí tlumivky - šlapalo na první start :).
Teď koukám do danykova RC simulátoru a v rezonanci by tam mělo téct max 13A (cívka má asi 2,5 uH a kond 3 uF) - to by se stejně nemělo ohřát, teda pokud se tam nějakým způsobem nenakmitá ještě něco většího.
Asi to dopadne, že až mi shoří, tak jí udělám z ještě víc o trošku tenčích drátků (i když předtím zkusím zvětšit kapacitu - na to jsem připravenej a třeba se bude hřát o trochu míň).
Tak z topenářský trubky to právě dělat nechci, protože cívka má vnitřní průměr 20mm - chci to na ohřívání Fe trubek 10x1, který chci pájet mosazí.
Stejně se k tomu až do pátku nedostanu, tak mám aspoň o čem přemýšlet.
ale veď stupeň má pravdu... načo drôty skrúcať ak sú neizolované od seba navzájom. Ale ak Mára nemá poriadny drôt alebo skôr trubku tak sa dá použiť aj veľa stočených drôtov... stočených len preto aby to držalo tvar... so skinefektom sa tu veľmi nepočíta..
nj, na tak malou cívku tam prostě dat tlustej Cu drát a spoje udělat mechanicky (nepájet) - ono se to pak rozpálí třeba na 200 °C, ale to tomu zas tolik nevadí
Docela bezvadná cívka se dá taky stočit z Cu pásku např. 5 x 1 " na ležáka". Vyhovuje to na vysoké výkony a vysoké frekvence třeba 30 MHz. Cívka se vine na jádro vw svěráku a zezdola i zeshora se závity na sebe tlačí. Vznikne pásové péro, které se dá snadno ladit smáčknutím až 1:3. Pokud se fouká ze strany vzduch, tak se taky z toho při provozu bezvadně odvádí teplo.
>aybac:
Tak to je taky řešení, ani mě takový hulvátství nenapadlo, ale nakonec proč ne . Ale vzhledem t tomu, že mám cívku vícevrstvou, tak tu z neizolovanýho drátu nevím jak udělám. No, možná by to šlo, teda asi to bude muset jít, když budu chtít zvýšit výkon.
Ten výšeuvedený obrázek od aybaca je přesně to o čem mluvím, kdysi jsem to koupil v Holicích, bylo to taky na keramickém formeru, pásek byl silný asi 10 x 1 mm byl postříbřený. Připojil jsem k tomu badatelsky jen ze zájmu jedno KUčko, jako oscilátor, na 24V, a jednak hned začaly běhat jiskřičky po paralelním keramickém kondu , a jednak jsem se se zájmem dotkl živého fousu té cívky, a okamžitě jsem začal hořet, a smrdět jako z krematoria. V Holicích jsem současně za kilo koupil dva ruský slídový vysilačový kondy 1K8, složený asi z dvouset slídových plátků a měděných destiček, které se daly ladit asi 1:5 otáčením šroubu nahoře. S tou cívkou to mělo takový Q, že na 24V v tom kondu taky začaly práskat modrý jiskřičky. Pokud bychom tu cívku vinuli z toho Cu pásku, tak stačí vyžíhat, a je to měkký jako hliník, stočit, a pak znovu vyžíhat a zakalit ve studené vodě, čímž to zase ztvrdne.
Na Jarovské burze mne pravidelně navštěvuje jeden nemajetný sběratel, který mi vždycky vypráví, jak je nutno zachraňovat unikáty, ale nemá prachy na to aby si neco koupil, a tak jen čeká na konec burzy, a pak sbírá to co lidi vyhodí. Zrovna minule nastupuju po burze do autobusu, a najednou za mnou zařinčení a takovej divnej kovovej puch, a byl to právě on, a v igelitce měl takovou skleněnou bakuli co tam našel, a jak nastupoval tak ji rozbil o dveře. Pak mi celou cestu až na Opatov vyprávěl, jakej ta žárovka byla unikát, a hlavní bylo, že ji nikdo nevyhodil...
Ja bych se skoro vsadil m,ze tam zas priste nekdo s tou zarovkou bude.
Este je tam jeden prodejce, co nabizi furt vybojku z letiste a hce za ni uz nevim kolik tisic. Ten ji taky bude ozit tak dlouho, nez ji jednoho krasnyho dne rozbije...
Kamos koupil o vikendu na burze IT-65 (r.v. 1968), tak s tim odmeril par zaricu - uvadim pro srovnani jak moc mu to keca/nekeca:
kontrolni zařič - 17mR/h - prej odpovida
kousek smolince od Vlasty - 0,6 mR/h
vyskomer z letadla - 7mR/h (s olovnatym sklem)
vyskomer z letadla - 18mR/h (bez skla)
Podle me muze bejt trochu problem, kdyz klesne aktivita zarice a zaroven se zmeni citlivost pristroje, tak se to nemusi poznat. Kontrolovali ste ty vase IT-65 este proti jinym modernejsim mericum?
Nepoužitý po X rokoch s pôvodným žiaričom ukazoval nejak 18-20 mr/h, taktiež "odpovedajúci". Po pokusoch s rtg, kde sa raz stalo že začalo ručkou šklbať dozadu, už ukazoval "správnejšie", a to cca 15 mr/h
hoci by som mal miesto milirengenov správne uviesť, na to prvé 45000 rozpadov/min.cm^2 (750 Bq/cm^2) a na to druhé 37500 rozpadov/min.cm^2 (625 Bq/cm^2).
Nemám IT-65, ale nebral bych přístroj, který nemá u sebe v brašně i provozní deník se záznamy. Jeden takový se mi podařilo koupit ve sběrně za cenu šrotu, dokonce z toho ti blbci nevyndali ani kontrolní zářiče, protože o nich nevěděli. Zářič byl z roku 1986, a po 26 letech jeho hodnota poklesla na méně než polovinu, což by velmi přibližně odpovídalo předpokladu. Měřák už má krystalový detektor, ne GMC. Sice váží asi 4,5 kila, ale jsem blb že jsem jich nevzal víc / pořizovací cena 200 babek sběrníkovi do kapsy /, protože se jich tam válela celá hromada. Předpokládám, že přístroj by byl levnější, kdybych tak neblikal očima. Pokud něco kupujete, neprojevovat nadšení...
Treba ísť po to osobne, po ITčko som sa zviezol do Valašského Meziříčí, v skladisku z naukladanej veže až po strop vybral jedno, otestoval na smolinci, po 2 týždňoch odmietlo fungovať korektne (kalib. 2004).
Tak som šiel ešte raz a šéf úplne v pohode umožnil výmenu, ten slúži dodnes.
Jediná vada na ňom je nesediace výrobné číslo na záznamníku a na meráku, asi ich pomiešali, avšak na meráku je razítko a pečať kalibračného vozu z marca 2006 "PRACOVNÍ MĚŘIDLO", takže ten návod ani nie je treba.
Človek keď sa nad tým zamyslí, na ktorého čerta im tie meráky slúžili dodnes, tak ho prebehnú zimomriavky.
Mám tu ešte jeden sovietsky merák, ktorý má žiarič pribodovaný v kove v brašni, naň IT65 beta+gamma ukáže 5 mr/h, soviet niečo cez 7 mr/h.
Rok výroby 196x
Tie žiariče sú v celistvom, nezrezavom stave, a brašny som pri prijatí merákov prebehol vlastným radiometrom (so STS5), umyl handrou a izopropylom a handru prebehol radiometrom, takže kontaminácia nehrozí.
Ten zářič s tou folií je nejlepší z preventivních důvodů okamžitě buď důkladně přelepit na povrchu izolepou, a nebo ještě lépe zalejt epoxidem. Ono to stejně jednou časem začne korodovat, z některých se to i sype ven. Dovede to perfektně zamořit i velkou místnost, a nejhorší ze všeho je, něco takovýho luxovat.
Pokud tu máte měřáky na radioaktivitu, je zajímavý změřit například vzduchový filrty na PC. Někdy pozoruhodně svítí i vnitřek / prach/, a nebo prach usazený na procesoru nebo lopatkách větráku. Do sběrny bych dneska bez GMC nechodil, ovšem na to mam stařičký ruský na dvě tužky, který váží asi 5 deka. Kdysi se dostal za kilo v holešovicích u nějakého rusa, který pak zmizel. Zřejmě zkrachoval, protože to tehdy nikdo nekupoval.
To je pravda, na Youtube jeden maník z pivnice utrel nejakú desne zaprášenú telku a nameral mierne zvýšenie nad pozadím, žeby nejak akumulovaný radon?
Určite vyskúšam pri nasledujúcom čistení pc.
Dostal se mi do rukou satelitní přijímač Topfield TF6000CR, který funguje celkem v pohodě až na to, že nejde naskenovat jeden celý transpondér, konkrétně 11973/V (23,5°E - Nova cinema, Fanda, Nova sport). V internetových fórech jsem se dočetl, že chyba bude nejspíš ve zdroji - je tam jednoduchý spínaný impulzní zdroj, - a tak jsem se na něj tedy podíval zblízka. Jsou tam tři napětí - 3.3V (naměřil jsem 3.6V - OK), pak 6,5 (naměřil jsem 7,2 - OK) a pak 24V, kde jsem ale naměřil asi kolem 14V. Co bych podle vás měl skontrolovat ze všeho nejdřív, co nejvíc odchází? (elektrolyty mají vrchy hladké)
když něco nefunguje, automaticky měním elyty ve zdroji, i ty opticky dobré. v 90% případů se to opraví. pak zkontroluji jak topí zdroj, pokud mu topí moc tranzistor, vyměním, nebo namontuji chhladič. topí vždycky. má přeci za ukol udržovat okolní součástky v co největším žáru, aby byla zajištěna životnost nula nula prd
Nj, tipuju ze tech 24V se tam pouziva pro ladeni varikapu, takze pri nizsim napeti nebylo mozno snizit jejich kapacitu, tzn. naladit vyssi frekvence v pasmu...
mám pár dotazů ohledně starých typů LED diod, neboť mě jejich sbírání už od dětství baví.. českých LQ100 mám hromadu, ale snad nikde jsem neviděl k sehnání jejich polské ekvivalenty s jinými barvami, konkrétně CQYP32A a CQYP33A (zelené a žluté v téměř stejném pouzdru, snad to nebude moc bazarový příspěvek).. pokud vím, tesla LQ100 v jiné barvě nedělala.. mno a taky by mě zajmalo, jestli vyráběli nějaké LED diody rusové za SSSR, zkrátka v podobné době
Nemáte někdo doma ?VN transil? z mikrovlnky? Vypadá to skoro stejně jak ta VN dioda, někdy v mikrovlnce bývají spolu... Já jsem jeden měl ale nemůžu ho najít, jen mě zajímá typ, abych to podle toho mohl dohledat a případně koupit... Díky
Myslím že jsem už něco vygooglil, jeden typ je 2X062H, sice k tomu není použitelnej daták ale co jsem tak našel tak by to měla být "průrazka" - něco jako sidak. Je to jen na 6kV, to je málo, takže by mi to stejně asi k ničemu nebylo...
Par jich tu nekde mam, ale ani sem se je nesnazil pouzit bo myslim ze ...it goes bang too :)
Kdyztak se muzu podivat na znaceni jesi by se podarilo naji nakou dok, ja o tom sam nic nevim. VN diody bejvaj vecinou znaceny HV...
Taky v novejsich troubach uz to prakticky nedavaj...
1: K
"ESR measurements ( or inductance measurement ) , the DX debug page , YZ debug page " to switch between the three .
2: C
Clear key.
3: P
Switch on or off by more than 0.5 seconds , turned double-click the switch inductance measurements and ESR measurements .
4: M
The the "ESR measurements , Vp calibration , J0 calibration , J1 Calibration switch between four menu .
//zapnu a stisknu C
zero OK....
//další text
72K L=over
03K L=over
//spojím měřící vodiče a stisknu C pro nastavení nuly
zero OK..
//další text
R= 0.15Ohm 4,13V
C= 0.239u 5.069u
//znovu C vrátí zpět do měření cívek
Ted se mi povedlo nějak rozchodit měření kondíku :-) zkusil jsem měření kondu zapojeného v obvodu odpor to měří správně jen občas nesedí kapacita což se dalo čekat
Majitel mikroprocesorem řízeného přístroje má sice další totem, ale stane se otrokem toho totemu. Zvláště když to pak ještě programoval někdo jiný. Není lepší jednoduchý bastl za pár pětek, připojený na multimetr, který máme dokonale pod kontrolou=víme co to měří ?
Píšu to ,proto, že jsem měl v poslední době v ruce několik těchto přístrojů, a z nich jen jeden dovedl odpovídajícím způsobem změřit například na svorky přiloženou dvojici C se sériovým malým odporem. Pokud se odpor připojil do série s indukčností, byly chyby / rozdíly / i deset procent.
Mam v plánu udělat něco se střídou a s měřenim na desetinný místa pro malý frekvence (podle dýlky periody)... asi by se k tomu dalo použít ICP .... ale nevim, kdy se k tomu dostanu.
Osum míst na 1,5 GHz jak je na tom obrázku je sice zajímavé, ovšem chtěl bych to pro jistotu vidět u nějakého radiem řízeného oficiálního normálu. Zajíc je ale seriozní, a tak to zřejmě i bude sedět....
Krystal vypada jako obyc 20ppm, bezne se daj najit lepsi asi do 5ppm a pak uz by bylo lepsi koupit naky TXCO modul. Ale tak ono kolikrat staci jen presne relativni porovnani a nemusi to byt absolutne. Zajimavy by bylo pridat treba korekci pres GPS nebo DCF77 :) nevo rovnou rubidiovy hodiny :))
Adresy přerušovacích vektorů jsou pevně dané a vzhledem k tomu, že asi nepoužíváš úplně všechny vektory, máš na začátku nějaké nepoužitelné místo (které se asi nezapočítává do délky kódu). Signatura určitě není v paměti programu ale je zadrátovaná někde napevno.
takhle vypadá výsledek
Tabulky mam se sudejma počtama. Asi to bude těma vektorama... Ale zase využitej mam jen jeden a tak těch nevyužitejch určitě bude daleko víc jak 6
Teď mě napadlo... musí u těch vektorů bejt "RJMP něco" a nebo tam může bejt rovnou nějakej kód?
Jestli když mam třeba
.ORG OC1Aaddr
RJMP CITAC1
...
...
...
CITAC1:
INC R16 ;prostě nějakej kód
DEC R17
CLR R18
RET
jestli to může bejt napsaný i takhle:
.ORG OC1Aaddr
INC R16 ;prostě nějakej kód
DEC R17
CLR R18
RET
...
...
...
No pokud se ti ten kod vejde do mezery pred dalsim vyuzitym vektorem, tak klidne. A jak psal 8-bit, tak za poslednim pouzitym muzes zacit, neni treba delat mezeru, jak to dela GCC. Kdyz jsem psal svuj prehravac S3M, tak jsem emulaci I2S DA prevodnku taky hodil primo na posledni OCR citace. Co bych neudelal pro 2 cykly na vzorek. :-)
Takle sem pamet zatim nepaberkoval, jen muzu rict, ze GCC rovnou rezervuje cely blok pameti vektoru preruseni a programovou sekci umisti az za to, takze je jedno kolik vektoru je realne pouzito. Je to sice plejtvani ale zas asi vic systemovy. Jasne kdyz je potreba nacpat par B nekam za kazdou cenu, tak to de stranou...
Kdyz uz se tu resi ty poctiace, tak mam takovej problem. Moje sestava:
MSI G43 Z77A, i5 3450, DDR3 1600MHz
Na tom momentalne 32-bit XP SP3 s ovladaci primo z CD ke karte (nova verze pro XP tusim na webu nebyla). A mam takovej problem ... kdyz pouzivam USB mys nebo klavesnici, tak se mi v nahodnych intervalech v rady desitek sekund az jednotek minut stane, ze proste tak na 0.5s vypadne komunikace. Mys se sekne, klavesnice treba opakuje posledni pismeno, neposle scan kod uvolneni klavesy, tedy posle, ale az za tech 500ms. V PS/2 to nedela, takze mam mys PS/2, PS/2 klavesnici bohuzel nemam kam nacpat, kdyz uz ti ptaci nedelaji double PS/2 desky (no nejake asi ano). Zkousel jsem odpojit vsechno ostatni od USB, jestli to treba nedela WIFI, ale bez vysledku. Ani zamena USB hubu nic neresi, dela to ve vsech.
Znate nekdo tento problem? Napada tu nekoho co s tim? W7 po ruce nemam abych to prubnul tam.
Máš bezdrátovou klávesnici nebo myš? Stalo se mi že ten příjmač a klávesnice se spárovali na blbé frekvenci, že to chytalo rušení a občas to trochu zakravilo (konkrétně mi trochu zaskrolovala myš třeba jednou za večer)
mě když připojim jednu flashku se spomalí systém. každý systém. sedmička to zdolá ještě víc. zkoušel jsem ji naformátovat a nic. nevíte, co s ní?
a třeba při kopírování, tak když přetáhnu soubor, uvolním tlačítko myši, tak se to jakoby sekne a za pár desítek sekund se to normálně rozjede, a kopíruje to rychle.
co se týče PS2, tak jedno měly staré notebooky a dělaly se na to "rozdělovvací kabely", které měly konektor na myš i klávesnici. Jeden jsem našel: http://compuny.cz/redukce_ps2.html
Tohle mi dělal bezdrátový noname shit set klávesnice a myši, ale tobě to bude dělat nekompatibilita desky a XP. MSI je MSI a XP někdy dokážou blbnout hned po instalaci, a stačí jen blbé pořadí instalace driverů, pokud jsou ty drivery blbě vyladěné, nebo na to výrobce s*.
Tu redukci jsem nasel, ale samozrejme nejede. Rozjede se jen klavesnice.
A ani me to nijak neprekvapuje, protoze PS/2 z principu nic jako multi-slave neumi - neobsahuje zadnou adresaci, prikazy jsou castecne identicke pro mys i klavesnici, takze mi neni jasne, jak by na jednom dratu mohlo chodit oboje.
Hm, o tom PS/2 konektoru jsem slysel to same tvrzeni co rika RBMK, konkretne mi to tvrdil jeden znamej o novejch gigabyte deskach co maj jen 1 konektor, ze to prej tak maji. Nejde tam prej o zadnej elektrickej multiplex nebo neco takovyho, pouze to ze spojili signaly ze 2 samostatnejch PS/2 konektoru do 1. Z tech 6 pinu. PS/2 obsahuje clk a data, kdyz to vynasobim 2x a pridam 5V a GND, tak sem akorat na 6 pinech, takze to lze natlacit do jednoho. Ale otazka jesi to tak skutecne zadratovali, to by me docela zajimalo...
Jinak stando, zkus v BIOSu vypnout veskerou podporu pro USB legacy zarizeni, casto to bejva nakodovany prasacky a muze to delat neplechu. Windows XP umi pouzit vlastni USB HID ovladac, tak to nepotrebujou. Kdyz tak zkuz ruzny kombinace ps/2 kb + usb mys a usb kb + ps/2 mys jesi neco z toho pude. Ale rozhodne to neni normalni chovani, ja sem ted instaloval XP na jednu desku s intel B75 s ps/2 kb a USB mysi a bez problemu....
Hoj mam takovej problémek když pustim občas nějakej program ta mi to hodtí modrou smrt s oznámenim BAD_POOL_CALLER
někde jsem se dočet že se to snaží uvolnit právě uvolněnou pamět a nevim co s tim Dík.
Podle googlu to může dělat víc věcí, třeba konflikt nějakejch ovladačů. Zaprvé projeď PC memtestem86+, potom pokud ti to dělá jenom jeden program, tak ho můžeš zkusit přestat používat
Taky ve složce Windows\MiniDump by měly bejt nějaký debugovací soubory který to udělá při pádu, mělo by v nich bejt vidět víc co to může způsobovat, ale nevím, nikde jsem s tim nedělal...
je možné, aby wXP prof. SP3 dokázal nainstalovat sám během vlastní instalace systému ovladače na všechny HW v počítači?
mám tak externí grafárnu, procák 950MHz, IDE (ata) HDD, kupodivu mi i funguje zvuková karta. je tam snad i ovladač na grafárnu, protože usporák funguje.
je to normální? protože mě se to v životě nestalo. vždycky mi všechno nefungovcalo, a musel jsem dohledávat ovladače.
Zdravím.Staviam dialkovo ovladane zavesy a nastala vec ktoru nechapem.Ako napajanie som pouzil adapter v ktorom je trafo nie impulzny zdroj.Na predlzovacku kde mam tv zosilnovac a satelit som pripojil merak .Spotrebu to ukazovalo takuto http://i48.tinypic.com/28tuo1g.jpg
Ale po pripojeni adapteru sa to zmenilo na taketo http://i45.tinypic.com/e17zow.jpg . Ako je mozne ze po pripojeni zataze odber klesol?
Otázka je, jak dobře to svede změřit takhle malé proudy (v prvním případě vychází 106 mA, v druhém případě 102 mA), spíš bych to viděl na korekci účinníku
nejjednodušší je z klopného obvodu "D" (4013), stačí tomu pak dva kondíky a rezistor (dokonce to jsou dvě děličky v sobě).. z trandů to jde realizovat bistabilním klopným obvodem se vstupy spřaženými přes diody http://hellweb.loose.cz/index.php?page=school&subpage=e...
jo aha , on byl myšlem logický signál, mě pořád vrtal v hlavě nějaký dig. video signál (tak jsem si říkal, že frekvence je asi blbost, na druhou stranu mě mohlo napadnout, že na dělič se tu nikdo ptát nebude... omlouvám se...
ďakujem vám, presne toto som potreboval... som asi šialenec ale chcem skúsiť vyrobiť čítač 0-9 so 7segmentovkou ale použil by som iba tranzistory... a samozrejme potrebujem signál pre logicke obvody (taktiež z tranzistorov)
Nejlepší je bistabilní obvod ze dvou doutnavek. Luxusem je pak dekadická výbojka zvaná dekatron, která nejen počítá, ale i ukazuje kolik napočítala. Běží asi do 1 kHz...
Bistabilák jde udělat stejně snadno ze dvou tranzistorů / zapojených jako lavinová diode a jen dvěma dráty/ např CB, CE/, Eesakiho diod, doutnavek a jiné bižiterie u které se dá zjistit takzvaný negativní odpor s charakteristikou S /ne dynatronového typu"N", také však například z tyristorů, diaků a dokonce i ze dvou paměťových feritových jader, a nebo kdysi leta supertajného víceotvorového jádra s tajemným názvem TRANSFLUXOR. Kdysi jsem s tím k smrti děsil mé akademicky vzdělané šéfy v zaměstnání, kteří při té příležitosti zjistili, z že neznají základy elektroniky, a já pak musel kvůli tomu dávat výpověď. S těmi doutnavkami je to nejběžnější, je to popsáno v jednom starém amatérském radiu. Návod: Dvě doutnavky s dostatečně velkým odporem v sérii, a mezi spojení R-D kondenzátor asi 10K. Pak snižovat napětí až přestane kmitat. Tím se dostanete do oblasit funkce RS klopáku. Pak už jen ke spojení R-D dvě křemíkové diody s katodami nebo anodami k sobě / Polarita napájení,/ a je to. Jakmile dosáhnete překlápění, je lépe si dát ruma pro uklidnění, a zapomenout na to. Akademici jsou ctižádostiví, mstiví a nelítostní. I když ksicht jak tzv. "kyselá prdel" a oču jak tenisáky mi vždycky za tu výpověď stál...
Ještě si vzpomínám, že jsem kdysi uvažoval o tom, jak v bistabilním obvodu uchovávat čtyři stavy, a udělal ještě tristabilní obvod se třema doutnavkama, ve kterém jde těch stavů uchovávat dokonce osum, a s třemi řídicími vstupy se dostáváme i do možnosti realizace zcela neznámých a nových logických funkcí. Bohužel ti o již ani tehdy nebylo nic nového, protože vícestavové číselné soustavy logiky byly zkoumány někdy před třista lety, a realizací podobných počítačů se zabýval již starý Allan Turing nebo von Neuman, než všichni z pohodlnosti a nedoistatku vhodných prvků usrtnuli na dvojkové logice, která zůstala dodnes. Někdy nesmyslné honění rychlosti a zmenšování rozměru prvků je jen důkazem absence dostatečně vyvinutého teoretického myšlení. Ale když je něco rozjetý, tak kšeft musí běžet, kdyby fotra věšeli, i když i tak prachy vložený zatím do současnýho výzkumu se už nikdy nevrátí...
Ten obrázek je přesně to co píšu s těma doutnavkama, dokonce je to i ten RD- typ. Jen to dekodob vání těma digitronama už kazí původní princip. Třeba všechny zobrazovače prvních počítačů částic měly jako zobrazovače dekatrony / žhavé body 0-9 do kruhu/.